Přejít na hlavní obsah

      Je třeba změnit myšlení: od prostého navyšování výdajů k budování skutečně funkčního, odolného a strategicky řízeného celospolečenského obranného ekosystému.

      Stovky miliard korun na investice do obrany Česka

      I při zachování výše výdajů na obranu jen na 2 % HDP bude v letech 2025–2030 k dispozici kumulovaně přes 570 miliard korun. Je klíčové určit správné investiční priority a jejich řízení.

      Graf1
      Portrét – David Slánský
      David Slánský
      Partner, Advisory

      Každá koruna na obranu je investicí do budoucnosti naší země.


      Naše vize obrany ČR 2030


      Do roku 2030 bude Česká republika odolným, spolehlivým, plně integrovaným a strategicky významným členem NATO a EU, který je připraven na vojenské i nevojenské krize. Tato vize stojí na pěti pilířích:


      I. Strategické řízení a akviziční excelence


      Stát a průmysl fungují jako strategičtí partneři. Stát dlouhodobě a otevřeně komunikuje své obranné akviziční potřeby a technologicko-inovační priority, provádí předběžné tržní konzultace, a společně s průmyslem odpovídá za plánování, financování i udržitelnost schopností v celém jejich životním cyklu. Podniky sdílejí údaje o svých kapacitách.

      Proč potřebujeme změnu: roztříštěné řízení, slabá koordinace a omezená transparentnost

      Audity ukazují, že současné procesy nejsou připraveny efektivně a transparentně absorbovat navýšený objem prostředků, což dokládají až 1,4 miliardy korun neúčelně vynaložených nákladů.

      Francouzský SCORPION ukazuje, že podobným problémům lze předcházet vytvořením centrální autority s jasnou odpovědností za řízení velkých akvizičních projektů a podporou klastrů či konsorcií.

      Dobrá praxe: FRANCOUZSKÝ SCORPION


      II. Koordinovaný dodavatelský řetězec

      a exportní síla


      Stát koordinuje průmysl jako strategický celek – od klíčových surovin a výrobních kapacit po technologické kompetence a rizikové závislosti. Dokáže plánovat, předcházet výpadkům a pružně reagovat na krizové situace. Český průmysl je plnohodnotně zapojen do mezinárodních zakázek.

      Proč potřebujeme změnu: obranný průmysl bez strategického rámce

      V roce 2024 zaznamenal export obranného materiálu historicky nejvyšší hodnoty 94 miliard korun. K dosažení ještě lepšího výsledku by přispělo zrychlení a plné digitalizování povolování vývozu. České firmy by se tam, kde je to účelné, měly aktivně zapojovat do stabilních oborových klastrů a sdružení. V obranném odvětví mají klastry specifický význam: umožňují sdílení know-how mezi firmami různých velikostí, podporují vznik konsorcií pro evropské programy a vytvářejí kritickou masu kapacit, která je nezbytná pro účast ve velkých aliančních projektech.


      Portrét – David Slánský
      Petr Brychta
      Associate Director, Advisory

      Máme šanci zapojit do roku 2028 minimálně 25 českých podniků, univerzit či dalších subjektů do evropských a aliančních programů typu EDF, EDIS, DIANA nebo NIF. Jen z unijních fondů by k nám potom putovalo dodatečných nejméně 20 milionů eur ročně.


      Dobrá praxe: ESTONSKÝ KLASTR A ÚSPĚCH V EDF


      III. Inovace, výzkum a technologická suverenita


      Český výzkum překonává propast mezi vývojem a praxí. Existuje funkční rámec pro podporu technologií, sdílení know-how a testování, který propojuje výzkumné instituce, firmy a armádu při zavádění prototypů a převodu výsledků výzkumu do komerčních produktů.

      Proč potřebujeme změnu: máme kvalitní výzkum, chybí cesta k jeho využití

      Bezpečnostní hrozby 21. století jsou především technologické. Moderní obranné technologie ale nemají pouze bezpečnostní význam, mohou se stát i dalším z pilířů inovačního, potažmo ekonomického růstu. Mnoho projektů však zatím končí tzv. „prototypem do šuplíku“. Musíme podpořit vývoj technologií s dvojím užitím, pravidelnou rotaci odborníků mezi akademickou sférou, průmyslem a armádou a vznik fondů rizikového kapitálu (se spoluúčastí státu) orientovaných na obranné a duální start-upy. Potřebná je i změna legislativy umožňující firmám snadnější využívání armádních testovacích zařízení.

      Zkušenost z Ukrajiny ukazuje, že rozhodující není jen samotná technologická úroveň, ale schopnost propojit výzkum, armádu a průmysl do rychlého zpětnovazebního cyklu – od identifikace potřeby přes experimenty a prototypování až po průmyslovou výrobu a taktické začlenění do doktríny.

      Dobrá praxe: LEKCE Z UKRAJINY


      IV. Logistická a infrastrukturní připravenost


      Stát modernizuje a zvyšuje podíl kapacit (silnice, nemocnice, ubytování, zásobování) s dvojím využitím – pro civilní provoz i krizové situace. Tím posiluje mobilizační a logistickou připravenost i schopnost plnit závazky hostitelské země i servis pro občany.

      Proč potřebujeme změnu: infastruktura je základ, který bez koordinace neobstojí

      Infrastruktura je jedním z nejzásadnějších předpokladů pro obranyschopnost státu. Zkušenosti Polska i dalších zemí NATO ukazují, jak může systematická modernizace infrastruktury posílit jak národní bezpečnost, tak stavebnictví a regionální zaměstnanost

      Český stát by měl disponovat digitálně řízenou evidencí vojenského majetku včetně údajů o možném sdílení mezi úřady i s civilním sektorem.

      Dobrá praxe: PROJEKT EAST SHIELD


      V. Lidský kapitál, vzdělávání

      a celospolečenská odolnost


      Stát systematicky podporuje připravenost obyvatel a posiluje odolnost vůči krizovým situacím při zachování základního fungování ekonomiky. Rozvoj lidského kapitálu pro obranu státu probíhá napříč státní správou, ozbrojenými silami, akademickým sektorem, samosprávami, průmyslem i dobrovolnickými organizacemi.

      Proč potřebujeme změnu: společnost může být zdrojem odolnosti, stát musí vytvořit rámec

      Skutečně odolná společnost vzniká teprve spoluprací širokého spektra aktérů – od vládních institucí a armády přes firmy, školy a neziskový sektor až po samotné občany. Přístup, který zapojuje všechny, je známý jako koncept celospolečenské obrany. Nejde o militarizaci společnosti, ale její všestranné posílení a stmelení, pro větší psychologickou odolnost, sociální soudržnost a důvěru v autority. Země, jejichž obyvatelstvo umí reagovat na krize a udržet v nich základní provoz, zvládají šoky rychleji a s nižšími náklady.

      Stát má nyní jedinečné „okno příležitosti“ v délce přibližně 5 až 7 let, kdy bude na trh práce a do terciárního vzdělávání přicházet početně silná generace mladých lidí. Pokud armáda, bezpečnostní sbory a obranný průmysl nedokážou tuto specifickou vlnu oslovit atraktivní nabídkou a smysluplnou kariérou právě teď, tato šance zmizí

      Dobrá praxe: ŠVÉDSKÁ TOTAL DEFENCE


      Co musí Česko udělat: 

      4 fáze transformace


      Český obranný ekosystém lze transformovat prostřednictvím čtyř na sebe navazujících, ale paralelně probíhajících fází. Navržené kroky nejsou izolované; tvoří vzájemně provázaný plán, který reaguje na nutnost efektivnějšího řízení strategických akvizic, posílení domácí průmyslové základny a zajištění připravenosti státu na krizové scénáře.


      Fáze 1: Nastavit směr


      Krok 1: Sjednotit strategický rámec obrany
      Krok 2: Převést ambice do dlouhodobých plánů

      Fáze 2: Zpevnit základy pro výkon


      Krok 3: Transparentně komunikovat potřeby vůči průmyslu
      Krok 4: Zavést jednotnou datovou architekturu a reporting
      Krok 5: Optimalizovat, digitalizovat a automatizovat klíčové procesy

      Fáze 3: Posílit odolnost


      Krok 6: Posílit odolnost dodavatelských řetězců a kritické infrastruktury
      Krok 7: Posílit mobilizační připravenost
      Krok 8: Rozvíjet lidský kapitál a společenskou odolnost

      Fáze 4: Odemknout potenciál


      Krok 9: Vybudovat inovační a testovací ekosystém
      Krok 10: Posílit mezinárodní spolupráci a export

      Hlavní autoři studie


      David Slánský, Partner, Advisory – Strategy & Performance

      David Slánský

      David Slánský má téměř 30 let zkušeností ve strategických transformacích a datově řízeném poradenství. Specializuje se na výrobní podniky, energetiku, finanční sektor, státní správu, obranu a municipality, kde pomáhá rozvíjet nové business modely (včetně kreativních modelů spolupráce různých subjektů), zlepšovat práci s klienty i zaměstnanci a celkově digitalizovat a zefektivňovat procesy. Úspěšně realizoval stovky projektů na pěti kontinentech. Je aktivním členem několika globálních týmů KPMG, mj. Defence a Data & Analytics. Působí na VŠE a dalších univerzitách a je autorem několika knih a mnoha odborných článků.

      Petr Brychta, Associate Director, Advisory – Strategy & Performance

      Petr Brychta

      Petr Brychta je odborník na obranný průmysl a technologické inovace s více než 20 lety zkušeností. V představenstvu AERO Vodochody AEROSPACE vedl transformaci společnosti a navázal klíčová mezinárodní partnerství. Zajišťoval také bezpečnost strategických projektů, například dodávek letounů L-159 do Iráku, s osobním zapojením v terénu. Jako CEO LPP Holding dohlížel na vývoj pokročilých technologií – od plně autonomních dronů až po AI systémy a neuronové sítě. Působil také jako bezpečnostní ředitel Penta Investments.

      Radek Chaloupka, Senior Manager, Advisory – Strategy & Performance

      Petr Brychta

      Radek Chaloupka vede tým specialistů na koncepce rozvoje, dopadové studie a jiné strategické dokumenty pro veřejnou správu. Zastřešoval například dopadové studie největších investičních projektů v ČR (Toyota, Onsemi, Dukovany). Před KPMG působil na Ministerstvu pro místní rozvoj, kde se na odborných i vedoucích pozicích věnoval problematice regionálního rozvoje, spolupráci s municipalitami a nastavování koncepčních a finančních nástrojů podpory území.