Relokace na klíč, inspirativní český web a home office v cizině

Školení brazilských inženýrů z kanadské společnosti v České Lípě – i tak vypadá globalizace a práce týmu globální mobility (GMS), vedeného Pavlem Gorelem. Ten zprostředkovává relokace všech typů zaměstnanců, od svářečů přes šperkaře až po ajťáky. Řeší přitom veškeré administrativní, daňové i sociální aspekty, i díky součinnosti s kolegy v rámci celosvětové sítě KPMG.

Tým Pavla Gorela pomáhal i s registracemi ukrajinských uprchlíků a s digitalizací českých imigračních úřadů. Pro práci s klienty používá své nové webové rozhraní Immigration Questionaire, které chtějí převzít další kanceláře KPMG.

„Budeme dál inovovat. A byl bych rád, kdyby se tým rozrůstal. Chci tu mít více mladých, entuziastických lidí. Chci růst nejen z pohledu finančního, ale také odborně,“ říká Gorel s tím, že mnohé firmy teď nejvíce zápolí s nastavením pravidel pro home office v zahraničí.

Nábor a udržení talentovaných zaměstnanců jsou jednou z největších výzev dnešního podnikání. Jak firmám mohou vaše služby v oblasti globální mobility pomoci?

V rámci globální mobility poskytujeme různé typy služeb, které by ale šly v zásadě rozdělit na dvě hlavní oblasti. První jsou nadnárodní korporace, kde jde především o vysílání zaměstnanců mezi společnostmi. Jako příklad mohu uvést společnost, která vyšle auditora třeba na Nový Zéland nebo do Austrálie, aby tam rozvíjel svůj talent. Jedná se o vyslání na dočasnou dobu, po určitém čase společnost zaměstnance povolá zpátky. On v zahraničí získá další zkušenosti, zažije něco nového a zároveň se posouvá kariérně výš.

A druhá oblast je reakcí na nedostatek talentů na lokálním trhu. Jde o situaci, kdy společnosti nemají potřebnou pracovní sílu a chtějí ji do naší země dostat. Většinou těmto společnostem pomáháme s náborem „modrých límečků“, ale řešíme i problém nedostatku těch „bílých“, například z řad IT odborníků.

Jak konkrétně vaše práce vypadá?

V minulosti jsme často pomáhali přivádět lidi z Ukrajiny nebo z Ruska. Pracovali jsme také pro společnost, kterou trápil nedostatek svářečů, a my jsme pomáhali s jejich příchodem z Indie a Filipín. Jiným příkladem je společnost Bombardier, která budovala závod v Brazílii a potřebovala v českém podniku vyškolit tamní inženýry, takže jsme zprostředkovali příchod třiceti pracovníků z Brazílie do České Lípy. Nyní pracujeme třeba na zajímavém projektu pro významnou šperkařskou firmu, která se snaží vypořádat s nedostatkem šperkařů. A protože šikovní šperkaři jsou v Thajsku, tak asistujeme s náborem lidí z této země.

Je vidět, že v rámci GMS prakticky neexistují hranice. Jak zvládáte zkoordinovat rozdílné požadavky různých jurisdikcí?

Nejsilnější stránkou v rámci globální mobility je naše celosvětová síť, protože jsme zastoupeni v téměř každé zemi. To je naše přidaná hodnota, kterou klienti oceňují, protože musí řešit právní, daňové i další aspekty nejen z české perspektivy, ale i z pohledu povinností v zahraničí. Společnosti využívají naše služby právě proto, že víme, na co si dát z pohledu jednotlivých legislativ pozor, a zároveň dokážeme vše zkoordinovat. Je potřeba složit celou skládačku dohromady a nezůstat jen u jednotlivých dílků.

Vypadá to, že řešíte hlavně daňové otázky.

Dokážeme pokrýt celou problematiku – jak daně, tak i sociální a zdravotní pojištění, a to v mezinárodním kontextu. Pomáháme navíc také s nastavením mezd. Někdy do toho vstupují rovněž korporátní aspekty, tedy povinnosti pro společnosti z pohledu stálé provozovny. To je určitý strašák pro korporace, aby nemusely začít platit korporátní daně v jiné zemi. A v neposlední řadě je to celá migrační oblast.

Zmiňoval jste příklady z různých zemí. Jak vás ovlivňuje turbulentní geopolitický vývoj?

Geopolitický vývoj určitě pociťujeme a navíc se také společnosti musí na měnící se situaci adaptovat. Pokud mluvíme ryze o Ukrajině a Rusku, tak z pohledu imigrace to pro nás znamenalo, že z Ruska jakékoli transfery lidí ustaly, ale ve velkém se zvýšil počet příchozích z Ukrajiny. Česko, stejně jako ostatní země EU, zavedlo institut dočasné ochrany a my jsme pomáhali s registracemi uprchlíků. Firmy k situaci přistupovaly různě. Ty, jež měly velké pobočky na Ukrajině, to řešily interně a zpravidla vytvořily tým zaměstnanců, který uprchlíkům pomáhal. Další společnosti tyto služby chtěly od nás. Pro nás to znamená, že obzvlášť v této době musíme neustále monitorovat legislativu a vědět, co se děje, abychom dokázali informovat klienty.

Pojďme se dotknout hodně diskutovaného tématu imigrace. Jak hodnotíte podmínky pro vstup zahraničních pracovníků do Česka? Je to komplikované?

Z tohoto pohledu je Česko skutečně hodně byrokratické. Když hodnotím situaci s kolegy z jiných evropských zemí, tak vidím, že u nich proces trvá měsíc nebo dva, zatímco u nás to zabere šest měsíců a výjimkou není ani devět měsíců. Vůbec největší problém je získat termín na ambasádě, protože žádost o pobytové povolení musí cizinec podat prostřednictvím zastupitelského úřadu v zahraničí.

Jak mohou pomoci programy pro ekonomickou migraci?

Relokace zahraničních pracovníků na současném trhu práce představují jednu z mála možností, jak uspokojit poptávku po (kvalifikované) pracovní síle. A právě proto je program na podporu ekonomické migrace důležitý. Česko má takových programů několik. Program umožní podat žádost a zrychluje její schvalování, ale i tak se pohybujeme v řádech měsíců. Pro firmy je přitom dost často už včera pozdě. A my jim musíme říct, že musí počítat s horizontem 4–6 měsíců, než zde zaměstnance budou mít. Může se stát, že firmy tolik času nemají a musí to řešit jinak, komplikovaněji.

Na jaké inovativní postupy nebo technologie sází váš tým?

Nové technologie využíváme jak v práci samotné, tak i v komunikaci s klienty. Skvěle funguje například náš nástroj Immi Q neboli Immigration Questionaire. Jde o webové rozhraní, jehož prostřednictvím s námi klienti sdílejí informace. Naším úkolem pak je kontrolovat, aby údaje byly správné, případně upozorníme, pokud je třeba něco doplnit. Data jsou napojena na formuláře jednotlivých povolení. To je velký pokrok, zjednodušení naší práce a výsledkem je také menší chybovost. Jsme dokonce inspirací pro celý region a například Rumunsko a Polsko chtějí naše řešení využít. Pomáhá nám také další interně vyvinutý nástroj, který zachycuje procesní toky jednotlivých případů. A využíváme samozřejmě i globální aplikace, které slouží ke koordinaci mezinárodních případů.

A jak je to s digitalizací na druhé straně – ve státní správě?

K postupné digitalizaci dochází i na úrovni české státní správy a hodně si od toho slibuji. K pokroku došlo například v oblasti registrace občanů EU i třetizemců, což spravuje MPSV. Procesy jako registrace a hlášení změn nebo ukončení činnosti by měly být také digitalizované. Připravujeme se na to, a dokonce jsme se do některých digitalizačních procesů zapojili a byli jsme schopni úřadům odborně asistovat.

Jaké rady máte pro společnosti, které chtějí zlepšit své programy globální mobility?

Pozoruji, že společnosti se začínají zaměřovat na remote work, tedy práci ze zahraničí, a především home office ze zahraničí. Trend začal už během covidu, ale tehdy to nikdo neřešil. Zaměstnanci si zvykli pracovat z domova a oceňují, že mohou pracovat i ze zahraničí. Tady ale musí společnosti zpozornět, protože to pro ně může mít dopady třeba z pohledu sociálního a zdravotního pojištění, kdy povinnost vzniká od prvního dne zaměstnání. Dopady mohou vznikat i z pohledu daní. Společnosti nyní své postupy nastavují – někdy to úplně zakazují, jindy určují hranici, do které je home office v zahraničí možný. Zavádějí se také informační systémy, které umožňují monitoring, ať už z pohledu pojištění, daní, případně i stálé provozovny.

Pro jaký typ společností je v současnosti téma globální mobility nejaktuálnější?

I když je celkově ekonomická situace napjatá a řada silných ekonomik zažívá stagnaci, nebo se dokonce ocitají na hraně poklesu, existují sektory, které profitují a expandují. A pokud nemají zavedené programy globální mobility, vyhledávají naši pomoc. Protože jde o otázky mimo standardní agendu místního HR oddělení, obracejí se na nás. Často je potřeba nastavit mobilitu, ať už z pohledu předpisů, koordinace se zahraničními pobočkami, nebo zavádění kompenzačních balíčků. Jde o projekty, které je zajímavé řešit.

Můžete se podělit o nějaké úspěšné zakázky, které vás potěšily?

Člověk si vždycky zapamatuje větší projekty. Úspěšná byla například výše zmiňovaná akce, kdy se nám podařilo dostat do Česka 30 pracovníků z Brazílie. V naší praxi ale udělá radost jakákoli drobnost. Chodíme s klienty na úřady a pomáháme jim řešit jejich pracovní a pobytová povolení. Většinou to není příjemná administrativa a klientů se to osobně dotýká, proto mě potěší každý děkovný e-mail od člověka, kterému jsme pomohli. V našem byznysu tak nejde jen o velké výhry.

Co považujete za nejsilnější stránky vašeho týmu?

V našem týmu je hodně důležitý lidský faktor. Máme neskutečně šikovné manažerky a zapálené juniory, kteří jsou spolu stále v kontaktu, a důležitou roli hraje i sociální aspekt. Dělá mi radost, když se kolegové z home officu vrací zpátky do kanceláře. Chtěl bych, abychom se v kanceláři potkávali víc i v budoucnu. Naše práce je totiž založena na kontaktu s lidmi. Obdobně to funguje i v rámci mezinárodní sítě, kdy se snažíme občas fyzicky potkávat s týmy v Evropě. I když technologie budou víc a víc vládnout, tak v našich službách jsou lidský kontakt a empatie nesmírně důležité.

Kam chcete služby GMS v Česku dál posouvat?

Nezůstaneme stejní, ale budeme dál inovovat a vymýšlet, co můžeme dělat jinak a moderněji. Mým úkolem je, aby tým dobře fungoval a rád spolupracoval dohromady. A byl bych rád, kdyby se tým rozrůstal. Chci tu mít více mladých, entuziastických lidí. Chci růst nejen z pohledu finančního, ale také odborně, abychom byli společností, za kterou budou klienti chodit a budou vědět, že jsme hvězdy. Chceme být odvážní. Na globální úrovni se řídíme heslem „Be brave“ – a to sedí.